Newsletter srpen 2018

Newsletter srpen 2018

Newsletter srpen 2018

Vážení,
dovolujeme si vás touto cestou seznámit s legislativními novinkami a zároveň vám předat aktuální a užitečné právní informace.

Oxhrana osobních údajů

Bez pochyby největším zásahem do české legislativy bylo v poslední době Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „GDPR“), které vešlo v účinnost dne 25. května 2018.

Adaptační zákon k GDPR, který má zapracovat veškeré požadavky kladené GDPR na jednotlivé státy EÚ, stejně jako případné výjimky a vlastní pravidla, je na začátku svého legislativního procesu. Zejména vinou zdrženlivého a velmi pomalého přístupu vlády a poslanecké sněmovny prošel návrh zákona teprve svým prvním čtením.
Úřad na ochranu osobních údajů zveřejnil do dnešního dne zhruba devět stanovisek Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, týkajících se například otázek souhlasu subjektu údajů, transparentnosti zpracovávání osobních údajů, pověřence pro ochranu osobních údajů a správních pokut za porušení platné právní úpravy.

Lze shrnout, že GDPR předně upravuje odpovědnost správce (tj. každého subjektu, nerozhoduje jaké právní formy, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí za jím stanoveným účelem jejich shromažďování, zpracování a uchování) a zpracovatele (tj. subjektu, který jménem správce zpracovává osobní údaje) za přijetí funkčních organizačních, technických a bezpečnostních opatření.
Zde obecně doporučujeme především zvýšit požadavky na bezpečnost přístupových hesel, antivirových programů a používání logování v systémech. GDPR nabádá správce a zpracovatele, aby zpracovávali a uchovávali údaje v šifrované či pseudoanonymizované podobě, pokud to povaha zpracovávání umožňuje.
Ve věci technické stránky aplikace GDRP jsme připraveni vám zprostředkovat IT audit či obecně kvalifikovanou technickou podporu.

Správní právo

V neposlední řadě bychom Vás rádi upozornili na kratší lhůty u vydávání jednotlivých dokladů. Od 1. července 2018 můžete žádat o vydání občanského průkazu a cestovního pasu za vyšší poplatek, a to do jednoho pracovního dne, nebo do pěti dnů od podání žádosti. Navíc bude možné dostat občanský průkaz s elektronickým kontaktním čipem.
Taktéž je možno žádat o vydání řidičského průkazu nebo o jeho výměnu na jakémkoli úřadu obce s rozšířenou působností, nejen v místě trvalého bydliště, jako tomu bylo doposud.

Pracovněprávní problematika

Rádi bychom Vás taktéž upozornili na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 4831/2017, který zpřehlednil situaci v případě tzv. souběhu funkcí, tedy stavu, kdy má jednatel/manažer uzavřenou se společností jak smlouvu o výkonu funkce, tak pracovní smlouvu.
V minulosti soudy v případě souběhu zpravidla prohlašovaly pracovní smlouvy za neplatné. To znamenalo, že jednatel/manažer si mohl ponechat jen odměnu ze smlouvy o výkonu funkce a mzdu vyplacenou na základě pracovní smlouvy byl povinen společnosti vrátit.
Nyní však Nejvyšší soud zastává názor, že by se měla pracovní smlouva posuzovat jako „dodatek“ smlouvy o výkonu funkce, je tedy možné uzavřít oba smluvní typy souběžně, tudíž si jednatel/manažer může ponechat jak odměnu ze smlouvy o výkonu funkce, tak mzdu dle pracovní smlouvy.

Vzhledem k tomu, že aktuálně je stále populárnější způsob výkonu práce formou tzv. home office, dovolujeme si Vás upozornit na úskalí této formy výkonu práce. Home office v sobě kromě velké flexibility pro zaměstnance a jisté úlevy pro zaměstnavatele se zřizováním pracovního prostoru pro takového zaměstnance, skýtá mnohá úskalí.
Zaměstnavatel se umožněním práce z domova svému zaměstnanci nezbavuje povinností vyplývajících mu z BOZP (tj. Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, tedy stanovených pravidel nebo opatření, jejichž úkolem je předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví při pracovním procesu), tedy ani povinností za případné pracovní úrazy, a to i přesto, že je práce v režimu home office vykonávána mimo možnost jeho soustavné kontroly.
Pracovní smlouva pak musí být dostatečně specifická, vinou slabé legislativní regulace doporučujeme do pracovní smlouvy zapracovat i zdánlivě nepotřebné detaily. Jedná se zejména o stanovení doby, kdy nesmí zaměstnanec pracovat; maximální doby práce během jednoho dne; povinné přestávky v práci; oprávnění zaměstnavatele po avizování vstupovat do prostor; kde zaměstnanec bude práci vykonávat za účelem kontroly dodržování pravidel BOZP; event. konkrétní úprava daného místa tak, aby bylo pro výkon práce skutečně bezpečné.
Zároveň je zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci úplatu za užívání vlastního internetového připojení, vlastních prostor (nájemné) apod., jelikož je povinen mu nahradit náklady za to, že pracuje z domova. Při vypracování dodatků, k již uzavřeným pracovním smlouvám nebo při uzavírání nových pracovních smluv jsme Vám samozřejmě plně k dispozici.

Compliance program

Compliance programy, tzv. programy na zajištění souladu s právními přepisy, specifikují pravidla chování ve společnosti (například mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem) a definují pravidla jednání společnosti navenek, obecně slouží k nastavení firemní kultury.
Z pohledu zákoníku práce se jedná o závazné vnitřní předpisy. Jejich původ nalezneme v angloamerickém právu, poté začaly silně pronikat do evropských dokumentů. V českém prostředí jsou popularizovány v souvislosti s účinností zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“).
Účelem programů je snaha zamezit v co nejvyšší možné míře jednání jednotlivce (zaměstnance), které by ohrozilo celou společnost například v otázce trestní odpovědnosti nebo ochrany osobních údajů. Propracovaný, komplexní a účinný Compliance program je možným preventivním prostředkem k případnému zproštění se trestní odpovědnosti právnické osoby podle TOPO a dává závazná pravidla pro nakládání s osobními údaji ze strany zaměstnanců.
K vytvoření vnitřních kodexů k předcházení trestné činnosti a dostatečné ochraně osobních údajů jsme Vám taktéž plně k dispozici.

ZÁVĚR

Pokud by Vás uvedená problematika zajímala podrobněji, nebo byste měli zájem o úpravu či nové sestavení Vašich interních směrnic nebo smluv, případně o detailnější radu ohledně aktuální legislativy, neváhejte se kdykoliv obrátit na naši advokátní kancelář.

Stažení newsletteru

Zde najdete ve formátu .pdf aktuální vydání tohoto newsletteru.

Ochrana osobních údajů

Povinné údaje

Newsletter březen 2018

Newsletter březen 2018

Newsletter březen 2018

Vážení,
dovolujeme si Vás touto cestou oslovit a zároveň informovat o některých skutečnostech, na které by bylo vhodné pamatovat v souvislosti s aktuálními legislativními novinkami.

PRACOVNÍ PRÁVO

Zřejmě největší novinkou v pracovněprávní oblasti se od 1. 2. 2018 stalo zavedení institutu otcovské poporodní péče, tzv. otcovské, novelizací zákona o nemocenském pojištění. Na otcovskou má nárok pouze otec dítěte, nastoupil-li na otcovskou v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Samotná délka dovolené činí jeden týden a výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu, stejně jako u tzv. mateřské.

Od 1. června 2018 nabyde účinnosti novela zákoníku práce, která reaguje na zavedení nové dávky nemocenského pojištění, tzv. dlouhodobé ošetřovné.

Nárok na ošetřovné bude mít pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí (ošetřovaná osoba musí dát písemný souhlas k ošetřování konkrétní osobě) a nedostavuje se po tuto dobu do práce.

V souvislosti s tímto je taktéž potřeba brát v úvahu počítání délky dovolené, jelikož od 1. 6. 2018 se současně za výkon práce považuje i doba, kterou zaměstnanec čerpal pro dlouhodobé ošetřování, tedy tato doba se nebude započítávat pro účely krácení dovolené a zároveň zaměstnanec je v ochranné době pro určité druhy výpovědí.

Považujeme za důležité Vás seznámit taktéž s nejpřínosnější judikaturou v oblasti pracovního práva. Prvním důležitým rozhodnutím je rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týkalo zákazu konkurence (shodnost výdělečné činnosti zaměstnance s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez jeho souhlasu) v pracovněprávních vztazích.

Nejvyšší soud judikoval, že zaměstnanci by nebylo možné vytýkat zaviněné porušení povinnosti v případě shodnosti výdělečné činnosti zaměstnance s předmětem činnosti za- městnavatele, pokud sice zaměstnavatel živnostenské oprávnění má, ale nemá ho uvedeno v obchodním rejstříku.

Dále Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí interpretoval ustanovení zákoníku práce o písemné povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o možnosti výpovědi při soustavném méně závažném porušování pracovní kázně. Tzv. upozorňovací povinnost má zaměstnavatel u sebemenších prohřešků proti pracovním povinnostem, ale taktéž i u těch intenzivních.

V neposlední řadě je důležité brát zřetel na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který opět upozornil na problematiku právně platného určení důvodu výpovědi. Nelze zaměstnavatelem skutkově vymezený skutečný důvod výpovědi zaměnit za jiný výpovědní důvod, protože by šlo o obcházení zákona. Výpovědní důvod musí být přesně specifikován a konkretizován na určité jednání, přičemž toto jednání se nedoporučuje kvalifikovat pod jakékoliv písmeno dle zákoníku práce, protože toto podřazení může být mylné a výpověď je pak neplatná.

OSOBNÍ ÚDAJE

Již v našem listopadovém newsletteru jsme Vás upozorňovali na citlivou oblast ochrany soukromí zaměstnance především s ohledem na kontrolu elektronické pošty ze strany zaměstnavatele. Ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva došlo k upřesnění podmínek, za kterých může zaměstnavatel kontrolovat e-mailové zprávy svých zaměstnanců. Mimo jiné mezi ně patří hlavně předběžné informování zaměstnance, legitimní důvod kontroly a co nejméně invazivní použité prostředky. To v praxi znamená, že zaměstnavatel může pouze kontrolovat např. hlavičku e-mailu či zda zaměstnanec nenavštěvuje stránky, které nesouvisejí s výkonem jeho práce ne však obsah e-mailu a webových stránek.

V souvislosti s blížící se účinností obecného nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR – 25. 5. 2018) si dovolujeme upozornit na problematiku získávání souhlasu k zasílání elektronických marketingových sdělení. Využívat osobní údaje za účelem zasílání elektronických marketingových sdělení fyzickým osobám lze pouze se souhlasem osoby, která poskytla své osobní údaje za tímto účelem. Souhlas musí být dán vždy aktivně, vědomě – nečinnost nebo mlčení se kategoricky nepovažují za jeho udělení, musí být patrno, za jakým účelem se souhlas uděluje, na jak dlouho apod. S procesem získávání souhlasu a s jeho podobou Vám velmi rádi pomůžeme.

Závěr

Pokud by Vás uvedená problematika zajímala podrobněji, nebo byste měli zájem o úpravu či nové sestavení Vašich interních směrnic nebo smluv, případně o detailnější radu ohledně aktuální legislativy, neváhejte se kdykoliv obrátit na naši advokátní kancelář.

Stažení newsletteru

Zde najdete ve formátu .pdf aktuální vydání tohoto newsletteru.

Ochrana osobních údajů

Povinné údaje

Newsletter leden 2018

Newsletter leden 2018

Newsletter leden 2018

Vážení,
dovolujeme si Vás touto cestou oslovit a zároveň informovat o některých skutečnostech, na které by bylo vhodné pamatovat v souvislosti s aktuálními legislativními novinkami.

GDPR

Zásadní novinkou, která se dotkne všech zaměstnavatelů a podnikatelů je změna regulace ochrany osobních údajů na úrovni EU přijetím tzv. Obecného nařízení o ochraně osobních údajů, neboli GDPR. GDPR s sebou přináší řadu nových právních institutů v souvislosti s ochranou osobních údajů, jako je například povinnost stanovená pro určité kategorie správců a zpracovatelů osobních údajů, a to nominovat pověřence pro ochranu osobních údajů či nové nároky na souhlasy se zpracováním osobních údajů.

Jak jsme Vás již v našem newsletteru v květnu roku 2017 upozorňovali, každý správce či zpracovatel by měl ke změnám, které GDPR brzy přinese, přistupovat s náležitou pečlivostí a přizpůsobit jim zpracování osobních údajů již od počátku jeho účinnosti, tj. od 25. května 2018, neboť nové povinnosti budou zároveň spojeny s přísnějšími pokutami, jež mohou dosáhnout až výše 20 000 000 € nebo 4 % z celosvětového ročního obratu skupiny.

Pobyt cizinců

Další novinku přináší novela zákona o pobytu cizinců na území České republiky, která zavádí nové instituty, jako jsou víza za účelem sezonního zaměstnávání cizinců nebo vnitropodnikové karty převedeného zaměstnance, které jsou určeny pro cizince, kteří budou vykonávat pracovní pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty.

Stavební zákon

Dne 1. ledna 2018 nabyla taktéž účinnosti novela stavebního zákona. Novela přináší řadu změn, které by měly urychlit územní a stavební řízení, jako například omezení účasti občanských spolků nebo nová pravidla pro přezkum závazných stanovisek.

Předkupní právo

Další novinkou je návrat zákonného předkupního práva, které bylo na začátku roku 2015 zrušeno. Od 1. 1. 2018, nabyla účinnosti první část novely občanského zákoníku a do českého právního řádu se proto opět vrací institut předkupního práva k nemovité věci ve spoluvlastnictví.

Živnostenský zákon

Další novinky nás čekají v souvislosti se zákonem o živnostenském podnikání, zejména se pak upravují překážky provozování živnosti, kdy dochází k omezení doby, po kterou podnikatel nemůže provozovat stejnou živnost po zrušení živnostenského oprávnění z důvodu závažného porušení zákona, a to na tři roky.

EET

Jednou ze zásadních novinek je nepochybně i rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení platnosti některých částí zákona o elektronické evidenci tržeb. Od března roku 2018 se tak nebudou evidovat bezhotovostní platby při nákupech na internetu, dále například soudci zasáhli i do uvádění rodných čísel podnikatelů na účtenkách. Zároveň Ústavní soud zrušil plánovaný začátek tzv. třetí (ostatní činnosti, kam patří například právní a účetní činnosti) a čtvrté (vybraná řemesla a výrobní činnosti) etapy EET.

Pracovní právo

Považujeme za důležité Vám také připomenout základní meze „práce na zkoušku“. Ve světle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu lze dojít k závěru, že pracovní pohovor, jehož součástí je praktická zkouška z konkrétních pracovních dovedností (tzv. práce na zkoušku), není nelegálním zaměstnáváním, jelikož správný výběr zaměstnance je samozřejmě klíčový. Tato zkouška praktických dovedností tedy může být realizována bez smluvního vztahu, avšak může trvat v řádu desítek minut až jednotek hodin, jinak by se již jednalo o výkon nelegální práce a mohla by být uložena pokuta ze strany inspekce práce, a to až do výše 10 000 000 Kč. Je zároveň nutné připomenout, že tuto judikaturu inspekce práce zcela nereflektuje.

Povinné ručení

Novelou zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se opět zavedlo vybírání příspěvku ze strany České kanceláře pojistitelů, a to za každý den, kdy je registrované vozidlo bez tzv. povinného ručení, přičemž poplatek je vybírán bez ohledu na skutečnost, zda je vozidlo reálně provozováno na pozemních komunikacích či nikoliv. Denní sazba je stanovena v závislosti na druhu vozidla v řádech desítek korun.

Minimální mzda

Stranou Vaší pozornosti by nakonec určitě neměla zůstat ani novela nařízení o minimální mzdě, kterou se od 1. 1. 2018 zvýšila sazba minimální mzdy a odpovídajícím způsobem také nejnižší úroveň zaručené mzdy. Výše minimální mzdy je, u nejnižší 1. skupiny prací, stanovena na 73,20 Kč za hodinu a u zaručené mzdy 12 200 Kč za měsíc.

Stažení newsletteru

Zde najdete ve formátu .pdf aktuální vydání tohoto newsletteru.

Ochrana osobních údajů

Povinné údaje

Newsletter listopad 2017

Newsletter listopad 2017

Newsletter listopad 2017

Vážení,
dovolujeme si Vás touto cestou oslovit a zároveň informovat o některých aktuálních skutečnostech, na které by bylo vhodné pamatovat v oblasti pracovního práva.

OCHRANA SOUKROMÍ A OSOBNÍCH PRÁV ZAMĚSTANCŮ

V poslední době je velmi diskutované téma ochrana soukromí zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Přestože se v našem právním systému nejedná o žádnou novinku, dochází aktuálně ke stále častějšímu sankcionování zásahů do soukromí zaměstnanců ze strany inspekce práce, a považujeme proto za nutné Vás o některých nových povinnostech z této oblasti blíže informovat.

Novelou zákona o inspekci práce účinnou od konce července tohoto roku se rozšiřuje odpovědnost za přestupky a správní delikty fyzických a právnických osob na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců, kde hrozí pokuta až do výše jednoho milionu korun.

Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva, proto na ni musíme pamatovat i v pracovněprávních vztazích. Práv z tohoto vyplývajících se zaměstnanec nemůže předem vzdát, a to ani ve dvoustranném právním jednání (například v pracovní smlouvě či obdobných smlouvách).

Stran osobních práv zaměstnance je pak důležité si uvědomit, že zde nesmí docházet k vyžadování informací, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a pracovněprávním vztahem. Mezi tyto lze zahrnout například informace o rodinných poměrech, sexuální orientaci, apod.

Podobná pravidla platí i pro získávání informací před vznikem pracovního poměru, kde je kladen důraz především na zásady rovného zacházení pro muže a ženy, rovné pracovní podmínky, apod.

Obdobné zásady platí pro celou EU, kde byla v nedávné době sjednocena a zpřísněna úprava ohledně ochrany osobních údajů mj. v Obecném nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), o němž jsme Vás již informovali v našem předešlém newsletteru. Problematickými mohou být i diskriminační dotazníky, které předkládají mnozí zaměstnavatelé k vyplnění při přijímacích pohovorech.

Mezi citlivou oblast ochrany soukromí zaměstnance patří také monitorování zaměstnanců, o kterém musejí být zaměstnanci předem náležitě informováni. Rozvíjející se technika přinesla možnost zavádět elektronickou poštu na většinu pracovišť, tato však s sebou přináší praktické problémy související s její kontrolou ze strany zaměstnavatele, jenž musí o kontrolním mechanismu zaměstnance vyrozumět.

Stejné problémy přináší i sledování GPS ve služebním automobilu nebo otisky prstů pro docházkové systémy. Dalším způsobem kontroly zaměstnanců je i zavádění kamerových systémů, kde sice právo kontroly pracovních činností zaměstnavatelem existuje, je ovšem nutné opět prokázat, že k takovéto kontrole je závažný důvod a zaměstnavatel nemá možnost dosáhnout daného účelu jiným způsobem.

Všechny způsoby monitorování musí být nahlášeny na Úřadu pro ochranu osobních údajů s ohledem na požadavky GDPR a musí být upraveny ve vnitřních směrnicích.

PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY

K 1. listopadu 2017 vešla v účinnost novela zákona o specifických zdravotních službách a spolu s ní i úprava prováděcí vyhlášky. Rádi bychom tak upozornili na nejvýznamnější změny.

Jedno z nových ustanovení ukládá všem praktickým lékařům povinnost provádět na žádost zaměstnavatelů pracovnělékařské prohlídky a vydávat pracovnělékařské posudky.

Nově je zakotvena povinnost zaměstnavatele zajistit lékařskou prohlídku před vznikem nikoliv před uzavřením pracovního poměru a zaměstnavatel hradí náklady na tuto prohlídku vždy, když daný pracovní poměr vznikne. Vstupní lékařská prohlídka pak může být nově realizována i u obvodního lékaře daného uchazeče o zaměstnání (pouze pro práce zařazené do I. kategorie).

Jednou z novinek, kterou zákon dále přináší, je i možnost vzdání se práva na přezkum lékařského posudku, což umožní zkrátit dobu mezi provedením lékařské prohlídky a nástupem do práce. Sjednoceny budou i lhůty provádění periodických lékařských prohlídek podle jednotlivých kategorií prací a taktéž bude stanoven termín pro provedení mimořádné lékařské prohlídky po přerušení výkonu práce (např. rodičovská dovolená delší než 6 měsíců). Nově se taktéž mohou výstupní prohlídky provádět i na žádost zaměstnavatele.

JINÉ PRACOVNĚPRÁVNÍ NOVINKY

Považujeme za důležité Vás také upozornit na zásadní nález Ústavního soudu související s ochranou uchazečů o práci.

Ochrana uchazečů o práci vyplývá zejména z práva Evropské unie a ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. Ochrana, kterou evropské právo stanoví pro osoby, které se zaměstnavatelem uzavřely pracovní smlouvy či dohodu, se tak vztahuje i na uchazeče o práci, kteří nejsou se zaměstnavatelem v platném pracovněprávním vztahu.

Ve světle výše uvedeného nálezu v situaci, kdy se zaměstnavatel rozhodne udělit uchazeči o práci pracovní úkol předtím, než vůbec dojde k uzavření pracovní smlouvy či dohody (tedy bude uchazeč vykonávat práci jen na zkoušku), podléhá osoba uchazeče obdobnému standardu ochrany, jako kdyby pracovní poměr vznikl. Tento poznatek je zásadní především ve vztahu k ochraně zdraví při práci uchazečů a případného odškodnění v případě úrazu, k němuž může dojít při výkonu práce na zkoušku.

ZÁVĚR

Pokud by Vás uvedená problematika zajímala podrobněji, nebo byste měli zájem o úpravu či nové sestavení Vašich interních směrnic, případně o detailnější radu ohledně pracovněprávní problematiky, neváhejte se kdykoliv obrátit na naši advokátní kancelář.

Stažení newsletteru

Zde najdete ve formátu .pdf aktuální vydání tohoto newsletteru.

Ochrana osobních údajů

Povinné údaje

Newsletter květen 2017

Newsletter květen 2017

Newsletter květen 2017

Vážení,
dovolujeme si Vás touto cestou oslovit a zároveň informovat o některých skutečnostech, které se bezprostředně dotýkají Vašeho podnikání a na které by bylo vhodné pamatovat.

Jedná se o problematiku spojenou s trestní odpovědností právnických osob a o zákonné ručitelství za odvod DPH Vašich obchodních partnerů. Dále pak o blížících se zásadních změnách v oblasti ochrany osobních údajů.

TRESTNÍ ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÝCH OSOB

V poslední době mediálně exponované téma je právě trestní odpovědnost a trestní stíhání právnických osob. Sice se v našem právním systému nejedná o žádnou novinku, ale aktuálně dochází ke stále častější aplikovatelnosti odpovědnosti právnické osoby ze strany orgánů činných v trestním řízení a stále více právnických osob je tedy trestně stíháno.

V prosinci loňského roku došlo ke změně zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, kdy nově může být právnická osoba stíhána za všechny trestné činy uvedené ve zvláštní části trestního zákoníku s výjimkou cca 20 trestných činů (v tomto negativním výčtu jsou zejména trestné činy spojené s brannou povinností, nebo se specifickým postavením pachatele – např. matka apod.). Značně se tedy rozšířilo spektrum trestní odpovědnosti právnických osob, kdy do té doby mohly být právnické osoby stíhány za cca 80 trestných činů, nyní již za cca 240.

Tento okamžik je velmi zásadní, neboť se tím podstatně rozšiřuje odpovědnost právnických osob za trestné činy, které spáchají zaměstnanci a další spolupracovníci právnické osoby, ve prospěch dané právnické osoby nebo v rámci její činnosti. Nově tedy individuální porušení zákona ze strany zaměstnance, nebo jiné spolupracující osoby, může častěji znamenat trestní stíhání právnické osoby jako celku.

Spolu s tímto rozšířením odpovědnosti jde ruku v ruce i fakt, že orgány činné v trestním řízení mají stále větší tendenci právnické osoby nejen prošetřovat, ale nakonec proti nim i trestní stíhání zahájit a obvinit je. Dle statistiky bylo pravomocně odsouzeno do dnešního dne 176 právnických osob, zhruba vůči trojnásobku z nich bylo zahájeno trestní stíhání.

Zjednodušeně řečeno lze také říci, že zejména s ohledem na mediální zájem u právnických osob neplatí známá presumpce neviny, ale naopak, právnická osoba musí aktivně prokázat, že s daným trestným činem svého zaměstnance anebo jiné spolupracující osoby nemá nic společného.
a neměla

ZÁKONNÉ RUČENÍ ZA ODVOD DPH

I tento institut rušení je v zákoně stanoven již delší dobu, ale opět až v současnosti dochází k jeho praktickému uplatňování ze strany finančních úřadů.

V souladu s ust. § 109 zákona o DPH ručí podnikatel téměř vždy za to, že jeho obchodní partner odvede DPH státu v příslušné výši. Zákon o DPH však výslovně uvádí, že této své odpovědnosti se ručící podnikatel zprostí pouze tehdy, pokud důsledně prověřuje své dodavatele a zároveň nemohl při vynaložení veškeré odborné péče vědět, že z uvedeného zboží a/nebo služeb nebude státu odvedena příslušná DPH.

Jedná se tedy o případy, kdy dodavatel neuhradí své daňové povinnosti vůči státu a příslušný finanční úřad se tak obrátí na objednatele. V takovém případě musí být ve společnosti nastaveny skutečně fungující mechanismy, za jejichž pomoci oslovený ručící podnikatel prokáže příslušnému finančnímu úřadu, že dodržel vše, co bylo nezbytně třeba, a tím se vyviní z povinnosti odvést příslušnou DPH za svého dodavatele.

Toto ustanovení zákona o DPH je cíleno zejména na ochranu proti tzv. karuselovým (kolotočovým) obchodům.

Jelikož daňové úniky mohou být i trestným činem, přivádí nás to zpět k již zmiňované novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a k jakémusi závěrečnému rozuzlení uvedené problematiky, kterým je institut vyvinění.

S rozšířením aplikovatelnosti trestního postihu právnický osob a institutu ručení za odvod DPH dochází ze strany kompetentních orgánů k vytvoření relevantní judikatury, případně metodik, které dávají poctivým podnikatelům určitá doporučení, jak se ze své zákonem pevně stanovené odpovědnosti tzv. vyvinit, tedy zbavit se své trestní odpovědnosti a/nebo povinnosti odvést DPH za svého obchodního partnera, který tak neučinil, přestože mu to zákon jasně ukládá.

Pokud se chce právnická osoba vyvinit, musí prokázat, že zavedla ve své společnosti takové mechanismy, kterými se v maximální možné míře snažila předejít tomu, aby její zaměstnanci nebo osoby s ní jakkoliv spřízněné páchali trestnou činnost v její prospěch či v rámci její činnosti, resp. že pečlivě vybrala a prověřila svého obchodního partnera, tudíž nemohla předpokládat, že nesplní svou zákonnou povinnost odvodu DPH.

Tyto postupy musí být ze strany společnosti skutečně uplatňované, nemohou být pouze na papíře. Jedná se zejména o nejrůznější interní směrnice, pracovní a organizační řády, metodiky apod., ale i pravidelné školení zaměstnanců a dalších osob.

Naše kancelář je samozřejmě připravena Vám se sestavením a aplikací interních předpisů pomoci, stejně jako s organizací a zajištěním nezbytných školení tak, aby Vám pomohla předcházet riziku trestního stíhání a/nebo vzniku ručitelské povinnosti, případně, pokud taková situace již vznikne, tak poskytnout příslušným orgánům reálné a fungující podklady pro Vaše vyvinění.

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Nakládání s osobními údaji je nezbytnou součástí podnikatelských aktivit většiny z Vás, ať již jako správců (tedy těch, kteří jakkoli osobní údaje shromažďují a určují účel a prostředky jejich zpracování) či zpracovatelů (zpracovávajících osobní údaje pro správce) osobních údajů, jejichž subjekty jsou fyzické osoby (typicky rezidenti EU).

Oblast nakládání s osobními daty přitom v nejbližší době čeká řada zásadních změn, neboť od 25. května 2018, tedy s účinností obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „Nařízení“), přijde celé spektrum nových povinností, které nutně vyvolají změny v příslušné oblasti Vašich vnitřních procesů.

Nařízení se týká všech, kteří zpracovávají osobní údaje zaměstnanců, zákazníků, či dodavatelů bez ohledu na to, zda se jedná o právnickou osobu nebo jednotlivce. Důraz je kladen na odpovědnost správce a zpracovatele za řádné dodržování požadavků Nařízení a tyto tak vede k přijetí funkčních opatření, jimiž budou moci toto dodržování prokázat.

Správce je především povinen poskytovat subjektům osobních údajů zcela transparentní, snadno dostupné a především srozumitelné informace.

O všech činnostech zpracování jsou správce a zpracovatel povinni vést záznamy, jejichž náležitosti jsou podrobně v Nařízení popsány, a které musí být správce či zpracovatel připraven kdykoli předložit dozorovému úřadu – Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“).

Nařízení nově obsahuje seznam doporučených organizačních a technických prostředků, které by správci a zpracovatelé měli přijmout v rámci zabezpečení osobních údajů (nejčastější pak využita tzv. pseudoanonymizace osobních údajů).

Pokud při obchodním vztahu vytváříte či využíváte databáze osobních údajů nebo automatizovaně vytváříte profily chování, vězte, že souhlas s tímto zpracováním nebude moci být jako dosud prostou součástí obchodních podmínek, ale bude jej nutné zcela jasně oddělit do samostatného dokumentu týkajícího se výhradně ochrany osobních údajů. Uzavření smlouvy dále nebude moci být podmíněno udělením souhlasu, a ten bude moci samostatně udělit (tj. bez zákonného zástupce) jen osoba starší 16 let (nebo 13 let, pokud český zákonodárce hranici sníží).

Stažení newsletteru

Zde najdete ve formátu .pdf aktuální vydání tohoto newsletteru.

Ochrana osobních údajů

Povinné údaje

Mgr. Fialová Petra

IČ: 66256330
DIČ: CZ7356130100

Sídlo:
Vinohradská 112
Hlavní město Praha

Evidenční číslo ČAK:
09921

Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství nezapsaná v obchodním rejstříku.

IS ARES - Registr ekonomických subjektů

Mimosoudní řešení sporu mezi advokátem a klientem spotřebitelem
Česká advokátní komora byla dne 5. 2. 2016 pověřena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze Smluv o poskytování právních služeb (na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů). Internetová stránka tohoto pověřeného subjektu je www.cak.cz.

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Údaje získané prostřednictvím registračního formuláře jsou uchovávány v souladu s platnými zákony České republiky, zejména se zákonem o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Veškeré takto získané údaje jsou užívány výhradně pro vnitřní potřebu a nejsou poskytovány třetím osobám. S těmito osobními údaji je nakládáno pouze a výhradně v rozsahu, který připouští zákon o ochraně osobních údajů, a to především v § 5 odst. 2 písm. b) a v § 5 odst. 6.